Kdysi dávno se mě moje maminka snažila přimnět, abych jí pomohla v kuchyni upéct perník. Tenkrát mě to vůbec nezajímalo a neviděla jsem v tom nic zábavného. Řekla jsem jí na to, že až si budu chtít perník upéct, tak si prostě najdu recept a je to. To jsem netušila, že za několik hodně let budu trávit v kuchyni spoustu času a k tomu navíc ještě ráda.

Nyní mám na poličce v obývacím pokoji kromě množsví kuchařek také sešity plné receptů , ve kterých už se pomalu nevyznám a některé z nich po sobě ani nepřečtu. Proto jsem se rozhodla, že ty rodinou nejoblíbenější sepíšu a pokusím se je přehledným způsobem zpracovat pro mě i mé syny, kteří mi od malička v kuchyni pomáhali.

Ráda bych jim zároveň chtěla poděkovat, že mě v tomto náročném koníčku podporují a pomáhají mi při rozhodování, co si dát k večeři.